Kontaktní fasáda
MARTwall jsou desky fasádní vaty s povrchovou úpravou ze silikátového nástřiku. Zlešuje se tím přídržnost a zkracuje doba nanášení lepidla. Před nanesením lepidla se nemusí deska lepidlem přestěrkovat tak jako u tradiční fasádní vaty bez nástřiku.
1) PŘÍPRAVA PODKLADU
Vlhký podklad – nejdříve se musí odstranit příčina, zatepluje se, až zdivo vyschne.
Zaprášený, špinavý podklad – je nutné mechanicky očistit, omést, případně otryskat tlakovou vodou.
Zvětralý povrch – je nutné mechanicky očistit, odsekat, případně otryskat s použitím vhodné technologie.
Mech, plísně, houby – je nutné mechanicky očistit, stěnu je následně vhodné ošetřit desinfekčním přípravkem.
Nutno odstranit ostré, vystupující části malty, nesoudržné a odlupující se vrstvy nátěru a omítek, zbytky odbedňovacích přípravků – otryskat vodou s přidáním detergentu.
Podklad musí být čistý, suchý, bez mastnot a nečistot. Podklad musí být únosný – schopný udržet nalepené fasádní desky s nástřikem před kotvením. Nezapomeňte připravit klempířské prvky a kotvy – rozšíření o tloušťku izolace (hromosvod, satelit, parapety, římsy…).
Vhodnými podklady jsou zděné stěny, betonové povrchy panelů, pevné a soudržné cementové, vápenocementové omítky, porobeton apod. Opravy nesoudržných podkladů se provádí s předstihem, aby mohlo dojít k dostatečnému vyschnutí opravovaných ploch(min.14 dní). Přípustná tolerance odchylky od rovinnosti je +/- 1 cm na délku 1 m, tak aby se ETICS spojil s podkladem bez pomocí hmoždinek.
2) ZALOŽENÍ SYSTÉMU
Před založením systému se provede jeho vyměření pomocí nivelačního přístroje nebo vodováhy (laserové nebo hadicové). Zajistí se absolutní rovina.
Osazení zakládacích (soklových) profilů
Provede se osazení zakládacích profilů příslušné šířky (dle síly izolantu) z lehkých, alkalicky stálých kovů.Tyto se kotví zatloukacími hmoždinkami v min.počtu 3 ks na 1 bm.
Eventuální ukončovací profily se osadí před započetím lepení izolantů. Aplikují se těsnící a dilatační pásky a profily na navazující části konstrukce, pokud jsou navrženy.
Vzniklý prostor mezi zakládacím profilem a stěnou objektu se vyplní silikonovým tmelem tak, aby, aby po montáži izolantu nevznikly dutiny a tím se zabránilo eventuálnímu vzniku „komínového efektu“.
Při vytváření vnitřních a vnějších rohů se provede zastřižení profilu tak aby svíral potřebný úhel. Tzv. okapnička na čelní straně profilu musí probíhat, bez přerušení, po celém vnějším obvodu zateplení. Vzájemné napojení zakládacího profilu se provádí s mezerou 2 mm s použitím plastových spojek.
3) LEPENÍ IZOLANTU
Izolační desky se lepí zásadně na vazbu s minimálním přesahem 20 cm, a to vždy směrem od zakládací lišty nahoru.
Fasádní desky s nástřikem SMARTWALL se lepí pomocí rámečku a bodů. Nanášení se provede tak, aby lepená plocha tvořila min. 40% povrchu rubu desky. Nanášení lepidla se provádí ručně pomocí zednické lžíce. Lepidlo se nanese po obvodu desky se 3 body-terči dle nerovnosti podkladu a s ohledem na navržené kotvení. Lamely s kolmým vláknem se zásadně lepí celoplošně, tj. lepidlo se nanese na celou plochu lamely přiléhajíci ke stěně.
Var. A) Nanášení lepidla na SMARTwall desku s jednostranný nástřikem (C1)
Var. B) Nanášení lepidla na SMARTwall desku s oboustranným nástřikem (C2)
Použití odřezků desek je možné jen v případě, že jejich šířka je větší než 15 cm. Takovéto odřezky je možné použít pouze v ploše stěny. Odřezky desek menší než polovina izolační desky se nesmí osazovat na nárožích, v koutech, podhledech, v místech navazujících na ostění, nadpraží a parapetů výplní otvorů. V případě použití může dojít ke vzniku prasklin na finální povrchové úpravě nebo vzniků tepelných mostů.
Zásady aplikace izolantu
První řada desek usazovaných do zakládacího profilu se těsně přitiskne k přední straně profilu tak, aby jej nepřesahovala a ani nebyla zapuštěna.
Spára mezi zakládacím profilem a podkladem se řádně utěsní.
Při nanášení lepidla a při osazování desek se nesmí lepidlo dostat na boční stranu desek.
Desky se musí lepit těsně na sraz.
Styky mezi deskami nesmí kopírovat trhliny v podkladu, styk dvou různorodých konstrukcí.
Desky nesmí kopírovat různé tloušťky konstrukcí.
Dilatace musí být dodrženy, spáry desek je nesmí překrývat.
Pro kontrolu rovinnosti nalepených desek se použije vodováha.
Vazba desek tepelného izolantu – vnější nároží
ILUSTRAČNÍ FOTO – Vazba desek tepelného izolantu – vnější nároží
1. Tepelný izolant
2. Talířová hmoždinka
4) STAVEBNÍ OTVORY (PRO OKNA A DVEŘE)
Obložení otvorů (oken, dveří) se provede tak, aby křížení spár desek bylo nejméně 10 cm od rohu.
Vodorovné a svislé spáry nesmí lícovat s ostěním, napražím ani parapetem (všech výplní otvorů).
V místě ostění, nadpraží a parapetů se desky v ploše lepí s přesahem.
Desky v ostění, nadpraží a parapetu se k desce v ploše přisadí (v závislosti na rámu okna, dveří apod.).
Veškerá napojení ETICS na přilehlé konstrukce se provádí tak, aby nemohlo dojít k pronikání vody do systému a ke vzniku škodlivých trhlin- k tomu se použijí těsnící pásky, dilatační nebo ukončovací lišty a těsnící tmely.
Vazba desek tepelného izolantu u okna správné vs. špatné provedení
1. Tepelný izolant
2. Talířová hmoždinka
V případě nedodržení doporučených postupů může dojít ke vzniku trhlin v rozích kolem oken. Trhliny způsobí zatečení vody do systému a tím degraduje funkčnost systému.
5) KOTVENÍ HMOŽDINEK
Kotvení se provádí po kontrole rovinnosti ETICS. Kotvení systému se provádí 1-3 dny po osazení izolantu a před provedením výztužné (armovací) vrstvy.
Délka hmoždinky se obecně stanovuje jednoduchým výpočtem – hloubka kotvení v nosné konstrukci+stávající omítka + lepící tmel s izolantem = délka hmoždinky. Kotvení, druh hmoždinek, jejich počet, polohu vůči výztuži a rozmístění v ploše ETICS určuje projektová dokumentace.
Nesmí se překročit maximální doba vystavení hmoždinek UV záření, tj. doba po kterou nebudou hmoždinky kryty dalšími vrstvami systému. Možnou dobu vystavení hmoždinek UV záření stanovuje jejich výrobce.
Zásady kotvení hmoždinek
Vrt pro osazení hmoždinky
Vrt pro osazení hmoždinky se provádí kolmo k podkladu. Pro ETICS s minerální izolací se s vrtáním začne až po propíchnutí desky vrtákem. Průměr vrtáku se stanoví dle druhu použité hmoždinky stanovené v projektové dokumentaci. Do vysoce porézních hmot a hmot s dutinami se otvory vrtají bez příklepu. Hloubka vrtu se provede o 10 mm delší než je předepsaná kotevní délka hmoždinky.
Osazení hmoždinky
Nejmenší vzdálenost osazení hmoždinky od rohů se doporučuje 10 cm.
Talíř osazené hmoždinky nesmí narušovat rovinnost základní vrstvy.
Špatně osazená, poškozená nebo deformovaná hmoždinka se odstraní a nahradí se poblíže novou.
Nelze-li špatně osazenou nebo deformovanou hmoždinku odstranit, upraví se tak, aby nenarušovala celistvost a rovinnost ETICS.
6) ZÁKLADNÍ VÝZTUŽNÁ VRSTVA – ARMOVÁNÍ SYSTÉMU
Před započetím armování se osadí všechny ukončovací, dilatační, těsnící lišty a zesilující vyztužení. Nejdříve se armují nároží, hrany, ostění, nadpraží objektu a další určené plochy v projektové dokumentaci. K tomu se použijí plastové nebo nekorodující rohy s již zabudovanou sklovláknitou tkaninou.
V místech dilatací se použijí speciální dilatační profily s nakašírovanou sklovláknitou tkaninou. Při jejich napojování se musí dodržet zásada překrývání zezdola nahoru a to v min. délce 20 mm. V místech spojů rohových profilů, musí být tkanina řádně přeložena min.10 cm. V oblasti rohů oken a dveří se provedou diagonální výztuhy o ploše min. 20×30 cm, doporučuje se rozměr 25×50 cm.
Ve styku okenního ostění a nadpraží se provede vyztužení pásem armovací tkaniny v šíři ostění (nadpraží) a to min 15 cm od rohu na každou stranu.
7) ARMOVÁNÍ OTVORŮ
V tomto pracovním kroku se doporučuje osadit veškeré kotevní prvky – např.pro hromosvody, okapové svody, osvětlení atd.
Zásady armování otvorů
Na desky se nanese armovací tmel ručně ozubeným hladítkem 10×10 mm.
Do připraveného lože z tmelu se vtlačí tkanina – tmel, který prostoupí oky se následně po případném doplnění vyrovná a uhladí.
Armovací tkanina se doporučuje ukládat směrem od shora dolů s min.přesahem ve spojích 10 cm.
Přesah 10 cm se doporučuje provést i v místech vyztužení a na rozích objektu.
Základní vrstva se provádí v tloušťce 3-6 mm.
Pokud se nedosáhne tloušťky 3 mm v jednom pracovním kroku, doporučuje se provést další vrstvu v průběhu 12-24 hodin, již bez další výztuhy.
Armovací tkanina nesmí ležet na izolantu bez tmelu.
Armovací tkanina musí být uložena bez záhybů a z obou stran musí být kryta tmelem.
Struktura armovací tkaniny nesmí být prokreslena do povrchu armovacího tmelu.
Tkanina se ukládá do vnější třetiny výztužné vrstvy, pokud to celková tloušťka vrstvy dovoluje.
Minimální krytí tkaniny se doporučuje 1 mm, místech přesahů 0,5 mm.
Pokud se provádí těsnění tmelem v úrovni základní vrstvy, musí se při jejím provádění vytvořit spára o šířce a hloubce potřebné pro určený tmel, podle předpisu výrobce.
Dekorativní prvky se lepí na dokončenou základní vrstvu a po jejich obvodu se utěsní trvale pružným tmelem dle projektové dokumentace.
Zvýšení odolnosti ETICS proti mechanickému poškození, lze provést dvojím vyztužením v základní vrstvě . Časový rozdíl mezi dvojím armováním nesmí přesáhnout 24 hodin.
8) PROVEDENÍ FINÁLNÍ POVRCHOVÉ ÚPRAVY
Zásady provedení finální povrchové úpravy
Před prováděním omítky a nátěrů se zajistí ochrana před znečištěním všech přilehlých konstrukcí, osazených prvků a prostupujících konstrukcí.
Před aplikací omítky se provede penetrace podkladu příslušnou penetrací určenou v projektové dokumentaci.
Vlastní aplikace omítky se provádí dle příslušného technického listu a návodu na obalu produktu.
Doporučuje se používat nerezové nářadí.
Omítky se nanáší obvykle od shora dolů a po té se provede dle technického listu její vystrukturování.
Při použití barevné omítky se doporučuje použití barevné penetrace.
Ucelené plochy se provádí v jednou pracovním kroku bez přerušení.
Eventuální nátěrové hmoty se nanáší zpravidla válečkem po předchozím vyschnutí omítky , dle technických listů výrobce.
9) KONTROLA
Podstatnou zásadou je provádění kontrolní činnosti v souladu s normou ČSN 732901. Po celou dobu aplikace ETICS kontrolovat stav ochrany před klimatickými vlivy.
Shoda používaných součástí a příslušenství ETICS se specifikacemi od výrobce se provádí průběžně po celo aplikační dobu.
NEŽ ZAČNEME ZATEPLOVAT
Vnější kontaktní zateplovací systémy (ETICS – External Thermal Insulation Composite Systems) se zpravidla sestávají z vhodných tepelně izolačních desek, lepících a armovacích tmelů, různých druhů hmoždinek a příslušenství (rohové, zakládací, ukončovací, dilatační a další profily) a různých typů fasádních omítek, penetrací atd. Garantem funkčnosti je nositel systému, který vydává technologický předpis určující požadavky, pravidla a doporučení pro provádění systému. Pro realizaci vnějšího kontaktního zateplovacího systému je vhodné zajistit v potřebném rozsahu projektovou, stavební a ostatní technickou dokumentaci. Její součástí by mělo být, mimo jiné, tepelně technické posouzení zateplované konstrukce a statické posouzení předepisující také typ a rozmístění kotevních prvků.
PŘÍPRAVA PODKLADU
Vnější kontaktní zateplovací systémy nejsou určeny pro vyrovnávání nerovností na fasádách. Před tím než se přistoupí k založení zateplovacího systému a lepení fasádních desek, je nutné ověřit a případně zajistit zejména rovinnost podkladu (například aplikací jádrové omítky) a ověřit přídržnost podkladu.
ZALOŽENÍ SYSTÉMU
Pro založení zateplovacího systému se nejčastěji používají hliníkové zakládací profily (soklové lišty). Na stěnu se zpravidla upevňují zatloukacími hmoždinkami. Vzájemné napojení jednotlivých lišt se provádí s pomocí plastových spojek, které umožňují jejich dilatování. Případné nerovnosti podkladu lze vyrovnat s pomocí plastových podložek. První řada desek se pokládá do lože z lepicího tmelu. Pro navázání s plošně armovanou stěrkou na povrchu systému se použije postup a vhodné pomocné prvky předepsané dodavatelem systému.
NANÁŠENÍ LEPÍCÍHO TMELU
U izolačních desek i lamel, které nejsou opatřeny silikátovým nástřikem SMARTwall, se před nanesením lepícího tmelu musí do desky vtlačit tenká (penetrační) vrstva tmelu. U všech typů desek se lepící tmel nanáší po obvodu desky a ve třech bodech v ploše desky (deska by měla být přilepená na min. 40 % plochy). U všech typů fasádních lamel FKL se tmel nanáší celoplošně s použitím ozubeného hladítka.
Aplikace lepicího tmelu na minerální desku, okrajový rámec doplněn vnitřním bodovým lepením.
LEPENÍ IZOLACE
Izolace se lepí zdola nahoru, horizontálně a na vazbu. V průběhu práce je nutno kontrolovat rovinnost výsledného povrchu.
Aplikace minerální izolace na nosnou stěnu, jemuž předcházela kontrola rovinnosti povrchu stěny.
Nivelace minerálně vláknité desky, nutné pro správné osazení všech minerálních desek do konstrukce kontaktního zateplovacího systému.
Úprava desky v místě otvoru. Vzhled zateplení před aplikací omítkových vrstev.
OTVORY A ROHY
Izolace musí být rozměřena tak aby rohy otvorů vycházely do plochy desky, ta v rozích musí tvořit tvar písmene L. Svislé i horizontální spáry musí být od rohů vzdáleny min. 100 mm. V rozích budov se desky pokládají střídavě na vazbu. U okenních otvorů je roh ostění nebo nadpraží tvořen hlavní izolační deskou nebo lamelou, izolace ostění a nadpraží FKD RS se vlepí do vzniklé mezery.
SCHÉMA KOTVENÍ IZOLAČNÍCH DESEK
Kotvení se provádí na základě projektové dokumentace a technologického předpisu nositele systému. Navrhuje se v souladu s postupem uvedeným v ČSN 732902. Délka kotev se stanovuje s ohledem na tloušťku izolace a s ohledem na skutečné provedení podkladu (do kotevní délky se nezapočítává například omítka).
KOTEVNÍ PRVKY
Po přiměřeném zatuhnutí lepícího tmelu (zpravidla 24 hodin po nalepení izolace) je možné přistoupit k montáži fasádních hmoždinek. Pro fasádní desky s podélnou orientací vláken se zpravidla používají hmoždinky s průměrem talířku 60 mm, pro lamely s kolmou orientací vláken s talířkem 140 mm. Pro desky FKD N Thermal doporučujeme použít hmoždinky s roznášecím talířkem. Pro kotvení fasádní izolace z kamenné vlny se používají hmoždinky s kovovým šroubovacím nebo zarážecím trnem. Konstrukce vnějšího kontaktního zateplovacího systému bez kotevních prvků je možná pouze s použitím lamel s kolmým vláknem (FKL) u objektů s výškou do 20 m, v případě že tuto variantu připouští nositel systému, za předpokladu že podklad lze považovat za únosný (bez separujících vrstev – například nátěrů).
Pro izolaci FKD S Thermal a FKD je možné použít fasádní hmoždinky SMARTfix S u nichž je krycí izolační zátka zapuštěna v jednom kroku při zašroubování vrutu.
Ideální je zápustná montáž, která eliminuje riziko prokreslení hmoždinek.
POVRCHOVÁ MONTÁŽ
Při povrchové montáži musí být talířek zatlačen do izolace tak, aby byl skryt v rovině tepelné izolace. Pokud vystupuje z povrchu fasády nebo je do ní naopak zaražen tak, že došlo k potrhání povrchu izolační desky, je toto nutné považovat za chybu.
ZÁPUSTNÁ MONTÁŽ
Pro omezení vlivu bodových tepelných vazeb je vhodné zvolit některý ze způsobů zápustné montáže hmoždinek. Při zápustné montáži je talířek hmoždinky zapuštěn, s použitím speciálního nástroje, pod povrch tepelné izolace a následně překryt krycí zátkou z minerální vlny. Tato varianta zamezuje nežádoucímu prokreslování hmoždinek na povrchu fasády, zároveň snižuje cca na polovinu vedení tepla dříkem hmoždinky.
Kotvení minerálně vláknitých desek k nosnému podkladu.
Aplikace vnějších krycích zátek na kotvení.
PŘED PROVEDENÍM ZÁKLADNÍ VRSTVY
Před tím než se přistoupí k vytvoření omítkového souvrství je vhodné provést kontrolu nalepených desek. Případné mezery mezi fasádními deskami je možné doplnit s pomocí přířezů tepelné izolace. Mezery mezi izolačními deskami z kamenné vlny je nepřípustné vyplňovat montážní pěnou nebo lepicím či stěrkovým tmelem. Před realizací celoplošně armované základní vrstvy je nutné přistoupit k začištění detailů fasády, například rohy, ostění a nadpraží oken, apod.). Pro rohy se použijí zakončovací rohové profily s integrovanou síťovinou. Vkládají se do tmelu naneseného na roh a s pomocí hladítka se začistí do výsledného tvaru. V exponovaných místech jako jsou rohy dveřních a okenních otvorů se obdobným způsobem položí pomocná diagonální výztuž o rozměru nejméně 300 × 200 mm. Všechny kroky je nutné provádět v souladu s technologickým postupem vydaným nositelem systému.
ZÁKLADNÍ VRSTVA
Po nalepení a ukotvení tepelně izolačních desek a následné technologické přestávce (nejméně 24 hodin), se přistupuje k realizaci základní armované vrstvy, která je tvořena výztužnou síťovinou zapuštěnou do stěrkového tmelu (zpravidla o tloušťce 3 až 4 mm). Základní vrstva se na fasádní izolace z kamenné vlny nanáší zpravidla ve dvou krocích:
1) Nejprve se nanese vyrovnávací vrstva v tloušťce min. 2 mm.
2) Následuje realizace armované vrstvy. Ta se nanáší s pomocí ozubeného hladítka s velikostí zubu 10 × 10 mm. Do této vrstvy se vkládá výztužná síťovina. Síťovina se pokládá shora, s pomocí hladítka se vtlačí do tmelu, tmel protlačený síťovinou se uhladí do výsledné roviny. Jednotlivé pásy výztužné tkaniny se kladou se vzájemným přesahem nejméně 100 mm. V případě nutnosti lze na tuto vrstvu nenést ještě finální vyrovnávací vrstvu tmelu, tu je nutno nanést na vyrovnanou a nevyschlou armovanou vrstvu.
Po vytvoření základní vrstvy je nutná technologická přestávka v souladu s pokyny v dokumentaci vydané nositelem systému.
KONEČNÁ POVRCHOVÁ ÚPRAVA
U vnějších kontaktních zateplovacích systémů se jako finální povrchová úprava používá nejčastěji některý z typů tenkovrstvých omítek. Na vnější kontaktní zateplovací systémy se zpravidla používají omítky s velikostí zrna (ta určuje tloušťku omítky) od 1,5 do 3 mm.
1) Jako první krok při realizaci omítky se nanese penetrace určená montážními pokyny, výrobci zpravidla dodávají penetraci pod omítky probarvenou do stejného odstínu jako omítka, omezí se tím drobné chyby, které mohou vzniknout při vlastním zpracování omítek.
2) Jako poslední krok se provede tzv. natažení omítky. Tento krok by měli provádět zkušení pracovníci v souladu s montážními pokyny.